
Svět psychoterapie je pestrý, ale občas taky pořádně nepřehledný. A s tím vám chci v tomhle článku pomoci. Zkratky jako EMDR, KBT nebo ACT potkáte u mne stejně jako na webech dalších terapeutů a institucí, v doporučeních od lékařů (hlavně psychiatrů) i na sociálních sítích — jenže často je to srozumitelné hlavně pro ty, kdo už se v tom pohybují.
V tomhle článku vám chci dát rychlou, praktickou orientaci: co která zkratka znamená, příklad, jak může vypadat práce v sezení a jak se dá poznat, co by vám mohlo sedět aspoň orientačně. Tyto přístupy jsem si vybrala i pro svou práci, protože jsou aktivní, kreativní a zároveň vědou ověřené. Neznamená to ale, že existuje „jedna nejlepší metoda“ pro všechny — v terapii vždycky rozhoduje vaše téma, vaše tempo, bezpečí a kvalita vztahu s terapeutem či terapeutkou a mnoho dalšího.
Tyto tři směry bývají (každý trochu jinak) strukturovanější a aktivnější. Často nejde jen o to „si povídat“, i když to je přirozená součást každé terapie, ale také o konkrétní práci v sezení. A často i malé kroky mezi setkáními. V praxi navíc řada terapeutů pracuje integrativně — tedy kombinuje prvky z více přístupů ke svému hlavnímu 5ti letému akreditovanému výcviku tak, aby to dávalo smysl právě pro každého konkrétního klienta. Ne, aby klient musel hledat co přesně potřebují oni
| Přístup | Zaměření | Styl práce v sezení | Typické cíle (obecně) |
| EMDR | Zpracování zatěžujících vzpomínek a spouštěčů | Strukturované vedení; často méně opakovaného „vyprávění do detailů“ stále dokola, bezpečná práce s prožitkem a tělesnými reakcemi, důraz na integraci zpracovaného. | Snížit emoční náboj spouštěčů, větší úleva při vybavení vzpomínek, lepší regulace |
| KBT | Souvislosti mezi myšlenkami–emocemi–chováním | Aktivní, strukturované; mapování situací, nácvik, domácí úkoly, experimenty | Změna nefunkčních vzorců, zvládání úzkosti/stresu, posílení dovedností |
| ACT | Psychická flexibilita: jak zacházet s myšlenkami a emocemi + život podle hodnot + odhodlané jednání | Rozhovor + praktická cvičení; všímavost, odstup od myšlenek, práce s hodnotami a konkrétními kroky | Méně boje s vnitřní nepohodou, větší odolnost, jasnější směr a jednání podle svých identifikovaných hodnot |
Kognitivně-behaviorální terapie je, jak už název napovídá, propojením práce s chováním a s tím, co se odehrává „v hlavě“ — tedy s myšlenkami, představami a přesvědčeními. Dlouhodobě patří k nejčastěji doporučovaným přístupům směrem od lékařů a lidé ji často vyhledávají, když chtějí mít v terapii jasnější strukturu a možnost změny „krok za krokem“. Využívají jí také profese jako advokáti, manageři, protože má je více srozumitelné, co můžete očekávat, i když někdy to může být i zavádějící, protože v žádné terapii se nedá vše stoprocentně naplánovat a vymyslet.
KBT ale není jen balíček technik. Je to psychoterapie, kde pořád fungují stejné principy psychoterapie obecně: bezpečný prostor, důvěra, respekt a vztah. Jen k tomu navíc přibývá víc „praktické práce“.
V KBT se často díváme na to, jak se propojují:
A pak se zkouší malé změny v praxi — někdy formou nácviků a někdy formou „experimentů“ (např. ověření, jestli to, čeho se bojím, opravdu nastane).
Pokud vás KBT zaujalo a chcete o něm vědět víc (včetně toho, proč to není jen „povídání“), navazuji tady:
KBT jsem detailně popsala zde: „KBT a proč je to víc než povídání“ zde

EMDR je přístup, který se používá při práci se zatěžujícími vzpomínkami či traumatickými vzpomínkami nebo jinými „spouštěči“. Pro mnoho lidí je úlevné zjištění, že někdy není potřeba opakovaně vyprávět celý příběh do nejmenších detailů stále dokola. Důraz bývá víc na to, co se děje v prožitku, v těle a v emocích — a na to, aby to celé probíhalo bezpečně a v tempu, které je únosné.
Práce bývá strukturovaná a vedená. Nejdříve se pracuje na posílení stability a zdrojích, aby se bylo o co opřít při práci se samotnými těžkými tématy. Důležitou částí je také integrace — tedy aby to, co se v terapii zpracuje, mělo dopad i do běžného života. I EMDR je integrativní směr, tedy může vypadat různě. Při samotném zpracování je ale typická bilaterální stimulace, tedy hýbání prstů či využívané pomůcky před očima, případně klepání na nohy nebo střídavé podupávání.
EMDR jsem podrobněji popsala tady:
„EMDR terapie – aktivní terapeutický přístup, který pomáhá nejen od těžkých vzpomínek“ zde
ACT je přístup, který často lidem pomáhá ve chvíli, kdy mají pocit, že se příliš vyčerpávají bojem s tím, co prožívají. Nejde primárně o to „zbavit se“ myšlenek nebo emocí. Spíš se učíte změnit vztah k nim — aby vás tolik neřídily — a zároveň se vracet k tomu, co je pro vás důležité.
Nejde o komplexní psychoterapeutický přístup, ale spíš „další vzdělávání“ stejně jako populární DBT (o tom zase jindy) pro pomáhající profese i kohokoliv. Proto u ACT terapeutů si zkontrolujte zda mají žádné vzdělání, pokud Vám nejde jen o preventivní či podpůrné sezení, ale o psychoterapii terapeutem se vzděláním v ACT.
ACT často pracuje s tím, že nepříjemné myšlenky a pocity jsou součástí života. Cílem pak není mít je „pod kontrolou za každou cenu“, ale mít víc prostoru volby: co udělám, i když je mi těžko. Pomůže Vám lépe vybrat své odhodlané jednání na základě toho, jak chcete žít a provede váš jak k tomu pomocí teorie i praxe dojít. Skvěle se kombinuje s EMDR i KBT jako podpůrný přístup.
Ideálně aktivně. Terapeut Vás bude podporovat ve cvičení v reálném životě, nejen v terapeutovně nebo online.
Někdy se lidé ptají „která metoda je nejlepší“.

Záleží, co potřebujete řešit primárně. U zatěžujících vzpomínek se někdy používá EMDR, případně KBT zaměřená na trauma a truchlení, a často dává smysl i kombinace. V praxi tedy nemusíte „vybrat směr jednou provždy“. Podstatné je, aby práce byla bezpečná, dávala smysl vašemu tématu a posouvala vás. Bonusem může být i kombinace s přístupem ACT nebo i dalšími přístupy, které vnáší do zpracování další zajímavé prvky. I v psychoterapii je v pořádku hledat a měnit v rámci jedné psychoterapie.
Ano, určitě. V praxi se často kombinují — už jen proto, že řada terapeutů pracuje integrativně a využívá to, co je pro klienta v danou chvíli nejpřínosnější. (Například škálování 0–10, práce se spouštěči, stabilizační techniky, nácvik regulace…). Navíc EMDR základově vychází z KBT, tedy je to přirozená vhodná kombinace.
Tohle je hodně individuální. Záleží na tématu, vaší aktuální zátěži, historii, podmínkách v životě i na tom, jak často se potkáváte. U strukturovanějších přístupů lidé často oceňují, že se změny dají průběžně sledovat — ale tlak na výkon a „rychlé výsledky“ někdy proces naopak brzdí. Jako základ spolupráci se uvádí 10–12 setkání.
I to je důležitá informace. Je dobré to otevřít přímo v terapii: může jít o tempo, míru struktury, konkrétní techniku, nebo o něco ve vztahu s terapeutem. Někdy stačí úprava přístupu, někdy dává smysl hledat jiný styl práce nebo jiného terapeuta.
Ne. Všímavost (mindfulness) je jedna z prvků, které ACT využívá, ale ACT je širším přístupem: pracuje s hodnotami, s konkrétními kroky a s tím, jak se nenechat vláčet myšlenkami a emocemi. Všímavost může být součástí, ale není to celé. ACT přináší i také přístup, který nevyžaduje tolik pravidelné praxe (například ranní dlouhé všímavé cvičení), ale spíš pravidelné krátké kroky během dne, ale to už trochu záleží i na přístupu, klientovy atd.
Pokud si nejste jistí, kde začít, můžete jít dvěma cestami:
Mgr. et Mgr. Veronika Okoduwa je etopedka a psychoterapeutka s výcvikem v kognitivně-behaviorální terapii (KBT) a certifikací v přístupu EMDR..
V terapii propojuje více metod – EMDR, ACT, arteterapii, terapeutickou jógu, herní terapii. Pracuje s dospělými, dětmi i dospívajícími.
📸 Instagram profil